Říjen 2014

Žiju. Tak trochu.

3. října 2014 v 17:44 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Tak se ozývám. Po skoro půl roce. Věci se mění. A lidi taky...hlavně ti lidi.

Přestěhovala jsem se. Bylo to zdlouhavé, plné hádek a hysterické. Konec báječného studentského bytu a takového toho "zažít Brno"... Odstěhovali jsme se všichni. Kvůli mému bývalému. Padl návrh, ať se odstěhuje on, ale v půlce boje nám došly síly. Hádka s blbcem je vždycky nejhorší.
Už měsíc bydlím jinde, a protože je to kretén, ještě pořád nemám zpátky kauci. Tak nějak jsme se hecly, a přestože nás mrzelo, že kluci se trhli a našli si něco svého, tak jsme se stěhovaly rády. Se slečnou M. :) Ale ona se za měsíc a půl zase stěhuje. Tentokrát za moře. A tak já zase hledám spolubydlícího. Do útulné 1+1, kde skoro nejsem protože jsem pořád v práci :D nebo spím :D

Taky se změnily plány. Miluju to. Když vymyslíte blbost, pro kterou se ale nadchnete a ona vám dá aspoň nějakou malou trapnou jiskru, která vám pomůže přežít další hrozné dny v práci. A tak máme plán P.

Praha.


Na jaře. Měsíc dva na pracáku. Trocha volna a poznávání nového města. Trocha změny. Nová místa. Možná otevření nějakých nových možností. Doufám v podobný pocit, jako byla má první noc v ulicích Brna. Neopakovatelné... :)
A to je asi jediná zajímavá věc. Jinak šest dní (či nocí) v týdnu trávím v práci, která mě naprosto irituje. Hlavně tím prostředím, atmosférou. Jinak nic. A tím myslím VŮBEC nic. Život je smutný. Nastal podzim.