My dva nenažraní anorektici :)

13. listopadu 2013 v 15:52 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Už týden jsem nebyla na bytě :D proto pardóóón DareDareDevil, že neinformuji o vývoji situace :) Teda... byla jsem tam jednou, asi hodinu, pro věci. Chvíli předtím zrovna přišli mí spolubydlové z nějakého toho piva, seděli u nás v pokoji a měli skvělou náladu. Sesypali jsme se všichni na jednu postel, H. (který pár vteřin předtím vítězoslavně běhal po bytě s ukořistěnou podprsenkou slečny M :D a momentálně ji měl na sobě) mě objal kolem ramen a povídá: "Ty tady ještě bydlíš?!" Pak mě podrbal ve vlasech a říká: "Ne, sranda. No tak povídej přeháněj!" :D Bylo to úplně milé. Je fain, když máte kamarády, kteří s vámi sdílí radost :)

Byli jsme pouštět draky. Vyráběli jsme je celou sobotu. (Když na návodu na blogu bude mít někdo napsané, že to vyráběl dva dny, nesmějte se a věřte mu. Taky jsme se smáli. Přešlo nás to. :D) A pak jsme jeli, s kámošem z práce a jeho slečnou. Bylo to super :) Už jste někdy pouštěli draka na rybářském prutu? :D Nejvíc nejlepší :D


A kromě včerejšího výletu na Špilas plného objímání při výhledech na město, se většinou umořeni prací schováme u něj v pokoji :) Hlavně když máme odpolední. Spíme dlouho, válíme se, pak se přežerem a jdeme do práce. A večer se přežerem
znova :D Jsme docela vtipný pár, řekla bych. Dva nenažraní anorektici :D Jeho máma pracuje jako kuchařka na základce ve školní jídelně. Časy, kdy jsem na to nadávala jsou pryč. Není nad to přijít z odpolední v 11 večer a moct si vybrat ze dvou teplých jídel. Ne jako na bytě, přijít a zjistit, že v ledničce nemáte nic k jídlu :D Nikdo se o mě takhle nestaral tak od 17ti, kdy jsem se odstěhovala od našich k Letadlu :D A každé ráno mi k snídani dělá kakao :)

V práci je to docela vtipné. Občas jeden za druhým zajdeme, když máme chvíli čas, ale z ojíždění a oblizování někoho na veřejnosti už jsem vážně vyrostla. V práci jsme si zatím nedali ani pusu. Jen jednou, po odpolední, před prací, když jsme čekali na kámoše a skoro všichni už byli pryč. Trochu jsme se škádlili a když mi dal pusu ozvalo se jenom: "Hééééj, já zas nic nevím!" :D Hanka, která s náma jezdí autem do práce, si zase stěžovala, že se jí všechny drbny ptají "jestli spolu teda jako chodíme, nebo co jako." :D A všichni jeho kamarádi za ním chodí a ptají se ho a on se vždycky jenom tak usměje, že je to každému jasné :)


A tak jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet. Je to jiné než dřív. Možná je zamilovanost v dospělosti prostě jen jiná. A nebo mě to ještě úplně nestáhlo. Připadám si trochu jako v bublině. Ve vákuu. Všechno jde nějak mimo mě.
Ale je mi s ním skvěle. A když vedle mě leží, kouká na mě těma svýma šílenýma očima, pak mi chytí hlavu do dlaní a řekne: "Já jsem tak rád, že tě z té školy vykopli a že jsi skočila zpátky v práci." :D :D :D Tak nevíte jestli ho máte zabít nebo milovat :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daredaredevil | Web | 13. listopadu 2013 v 18:04 | Reagovat

Tak to chápu, že to tak trvalo :-D To ti nezbyl vůbec žádnej čas na nějaký psaní :-) Už i společný směny :-) Trochu mi to připomíná mě a Smutnýho,když jsme spolu pracovali (pusy jen v soukroumí) :-)
Btw asi je ta "dospělácká" láska jiná, měla jsem úplně stejný pocity :-)

2 Jenny | 15. listopadu 2013 v 20:27 | Reagovat

Awww, achjo, já ti to tak přejuuuu :)

3 the-eternal-sattva | Web | 16. listopadu 2013 v 16:43 | Reagovat

[2]: Jé, děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama