Má nejdražší

26. října 2013 v 13:08 | The eternal sattva |  1 000 záležitostí, které miluju :)
Přátelství je věc, která prolíná našimi životy mnohdy dlouhodoběji, než kterékoli jiné vztahy. Každý člověk by si zasloužil mít toho svého nejlepšího přítele. A já jsem vděčná, že někoho takového mám.

Kamarádů by se pár našlo. Spousta takových, se kterými jsem si v určitém svém životním období obrovsky rozuměla, ale dnes už se nestýkáme. A pak jsou tu takoví, kteří zůstávají. A já doufám, že jich během života ještě pár najdu.
Prvním takovým opravdovým nejlepším kamarádem, byl Tomáš. Ten vztah měl potenciál na to, aby vydržel už na celý život. A taky vydržel, bohužel jen na ten jeho. A teď už tady není.

Mezitím, se však vyklubal vztah jiný, pro mě vzácný. Víte, nerozumím si se ženami. Psycholog mi řekl, že za to může moje matka :D Nemám k nim důvěru, nerozumím si s nimi, raději se zdržuju v přítomnosti chlapů, kamarády mám taky většinou chlapy. Určitě na tom má podíl i to, že jsem byla vychovávaná hlavně chlapama a všechny mé vzory, ke kterým jsem v životě vzhlížela byli muži :) A z toho všeho lození po stromech a hraní si v blátě možná vzešlo to, že nejsem žádná princezna. Nenosím šaty, boty na podpatku, růžovou barvu, nemaluju se - vůbec (a přesto kupodivu nemám v životě nouzi o muže :D), nesnáším nakupování oblečení, nelíbí se mi oholení muži a nejhorší dárek, jaký si dovedu představit je, když mi někdo dá šperk. Nesnáším to, nenosím to, vyjímku tvoří jen věci ze dřeva.

O to víc mě překvapuje, že i já mám nejlepší kamarádku. A je dokonalá i přesto, že je úplně naprosto jiná než já. Ví o mě všechno a já vím všechno o ní. I to hnusné :D Ví, že jsem mrcha, pesimistka a nesnaží se mě měnit i přesto, že její pohled na život, vztahy, nevěru a podobné věci, je úplně jiný. Miluju ji :D A tenhle naprosto nadstandartní vztah zahrnuje tak milé věci jako to, že mi včera večer přišla smska, ať se krásně vyspím na své zítřejší jistě velmi super-skvělé rande :) Nebo taky nejúžasnější přání, jaké jsem dostala k nedávným narozeninám. K mým 22 letům jsem dostala ve 22 hodin 22 minut 22 přání, která mi mohl přát jen někdo, kdo mě opravdu zná do morku kostí :)

Poslední dva roky bydlíme 3 hodiny od sebe a přesto si najdeme alespoň jednou za měsíc čas, který je jen náš. Zdrbeme chlapy, pokecáme co nového v životě, dáme si spolu voďára, vyválíme se v listí, nebo uděláme nějakou jinou anti-depresivní činnost :) a domů se vždycky vracím naprosto znovuzrozená. Protože ona ví jak na mě :) a já doufám, že já to vím taky :)

Mé nejdražší za to, že je :o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama