Potápění v podzimu

28. září 2013 v 19:27 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Občas ulítávám na blbostech....


A úplně nejčastěji ulítávám na blbostech, kterým říkáme chlapi...

Stála jsem na zastávce a přes tenisky se mi přehnala hromádka podzimního listí. Jeden přiblblý úsměv na rtech a vzpomínka co se prožene hlavou stejně rychle jako to listí po zemi. Já, Letadlo a listopad. Miluju podzim. Miluju procházky po parcích plných barev. Byla jsem tehdy nemocná. Bolely mě ledviny, přišla jsem z práce a stěžovala si mu, jak mě štve, že nemůžu jít ani ven. Naložila jsem se do vany a on během pěti minut přiběhl za mnou. A když já nemůžu ven, musí podzim za mnou. Nasypal mi na hlavu obrovskou náruč listí, skočil oblečený za mnou do vany a tak jsme se v té zlaté záplavě potápěli spolu.

"Napustím vanu, pára zatmění
Buď a nebe
Smyjeme vinu, stará smutnění
Buď a nebe
Z okna se budem dívat, kam nebe letí
Buď a nebe
Vždyť spolu nejsme na století"

Tyhle jeho blázniviny mi fakt chybí. Chybí mi to spojení dospělého chlapa s dětským nadšením pro věc. Možná mi chybí tak trochu on, celý... takový jaký byl tehdy, na začátku. Ne takový jaký je teď. Bohužel.


Člověk si fakt musí počkat, třeba i pár let, na tu chvíli, kdy se přežene to zlé a v hlavě se začne vyplavovat to dobré. Všechny ty hromady smíchu i totální zamilovanosti. Tehdy byl přesně to, co jsem potřebovala. A vždycky ho budu tak trochu milovat :) Tak třeba to nakonec není taková ta klasická tragická láska. Třeba to tak prostě jen mělo být :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beáta | Web | 2. října 2013 v 23:10 | Reagovat

Trochu mi připadá jako bych to psala já, zvláštní.. ;) Rozumím Tvé náladě. A hlavně tomuto: ,,Chybí mi to spojení dospělého chlapa s dětským nadšením pro věc. Možná mi chybí tak trochu on, celý..."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama