Čelní srážka s lidskou zlobou

18. srpna 2013 v 20:26 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Minulost má tu úžasnou schopnost Vás dohnat, když to nejméně čekáte. Zdálo se to jako uzavřená etapa. Ale víte jak to chodí... vždycky se najde nějaký zmrd...

Byl součástí party. Někteří ho měli rádi, jiným byl prostě fuk. Byla jsem jediná s negativním názorem. A znova jsem se po letech utvrdila v tom, že se v lidech nemýlím.
On sám o sobě tvrdil, že je Tomášův nejlepší kámoš. Nikdy jsem nepochopila proč se Tomáš zahazoval s takovou sračkou. Proč měl potřebu se s tímhle člověkem vídat. Dělal blbosti už tehdy. Už tehdy jsem ho nemohla vystát. A už tehdy jsem mu do očí přede všemi řekla svůj názor. Síla davu mi však dala najevo, že jej musím akceptovat. Tehdy ho snad omlouvali slovy, že je to prostě puberťák...
Když jsem se s ním tehdy (bože...je to už vážně dlouho, roky) nechtěla vyspat, pár měsíců mi ze života dělal peklo. Než dostal od svého "nejlepšího kamaráda" přes držku. Pak se stáhl. Před pár týdny to začalo nanovo. Nikdy jsem si nemyslela, že budu mít svého vlastního stalkera. Všem lidem kolem mě to přijde neskutečně vtipné. Z jeho pokusů kontaktovat mě je mi na blití. Rozdíl je v tom, že teď už mě nemá kdo chránit.

Asi by mi to bylo úplně jedno. V ignorování lidí jsem vážně dost dobrá. Bez známky jakékoli emoce jsem si jej postupně zablokovala na facu, emailu, telefonu, skypu i na icq, které vlastně ani nepoužívám. Adresu v Brně doufám nezná. Pravdou však je, že přišly i chvíle, kdy jsem se ho začala vážně bát. Poslední zprávy před zablokováním už nebyly vůbec úsměvné. A když jsem se minulý týden vracela v 11 večer z práce podél setmělého parku, neměla jsem dobrý pocit z člověka, který za mnou šel. Ale možná jsem taky paranoidní.


Faktem je, že mi to přišlo jako moc velká blbost na to, abych to hlásila na policii. Do té doby, než jsem se dozvěděla, čím moje ignorace vygradovala.
Nechodím na hřbitovy. Kromě jednoho rodinného hrobu, kam mě vždycky přinutí jít naši. Na ty ostatní ne. Pohřbila jsem příliš mnoho přátel, a existují miliony jiných a lepších míst a věcí, jakými si je můžu připomenout. Nebýt MOnči, asi bych se to nedozvěděla nikdy. Na Tomášův hrob totiž nikdo nechodí. Jeho otec ho zavrhl, jeho máma leží vedle něj. Jeho prarodiče už zemřeli, až na babičku, která je tak senilní, že ani netuší, že nějakého vnuka měla. Jen Monča tam chodí. Jednou za rok, když "má" její na stejném hřbitově pohřbená máma narozeniny.

Ani mi nevolala. Ví, že bych jí to asi ani nezvedla. Neviděly jsme se roky a jedna druhé jsme nechyběly. Napsala mi smsku. "Někdo rozkopal T. hrob."
Nechápala jsem to, hyenismus. Když jsem jí pak volala, byla strašně naštvaná, zrovna odcházela od policajtů. A v půlce toho rozhovoru jsme se obě zasekly. "Myslíš, že to byl on?" Nemusela jsem nic říkat... vůbec nic.

Poslala mi fotku. Nestála jsem o ni. Neříkám, že jsem schvalovala to, jakým způsobem ho pohřbili. Ta obrovská tunová nepropustná žulová deska, přes celý hrob ve mě vzbuzovala hrůzu. Vím, že takhle by si to on nepřál. To ale nedává žádné zkurvené hyeně právo, aby to všechno zničil, rozlmlátil, poškrábal, vyvrátil náhorobek...

Nechtěla jsem se s ním nijak kontaktovat. Aspoň jsem se s Mončou sešla, když mu volala a ptala se ho na to. Nejdřív zapíral, předstíral. Když ale zjistil, že sedím u telefonu taky, najednou obrátil. Tolik nenávisti v hlase. Nevím proč. Co jsem mu udělala. Co mu udělal Tomáš? V telefonu jsem uslyšela to jeho typické ironické odfrknutí a po chvilce ticha říká: "Poslal bych jí fotku, jak na ten zkurvený hrob chčiju, ale to by mě nesměla mít všude bloklého..." V tu chvíli mi bylo opravdu na zvracení. Kde se taková zloba v lidech bere? Nejvíc bolí to, že nemáme jak to dokázat. Zlo vítězí...

Nemám sílu se s tím poprat. Všechno mi přijde těžší, než když jsem byla mladší. Čím dál častěji všechny životní kopance prostě přejdu s koleny pod bradou a apatyckým výrazem ve tváři. Život se nějak vytrácí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama