Where's my bitches!!! ...aneb poetická dovolená na přehradě

23. července 2013 v 19:26 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Právě jsem se vrátila z dovolené. Nebylo to deset dní v pětihvězdičkovém hotelu u moře, ale pouhé čtyři dny v chatce u Vranovské přehrady, bez elektřiny, záchodu i koupelny. A musím říct, že to byla nejdokonalejší dovolená, na které jsem kdy byla. I když společnost byla více než úsměvná... nebo spíš PRÁVĚ PROTO! :)

Jeli jsme k H. na chatu. Původně nás mělo být víc, ale nakonec z toho všichni nějak vypadli. Zůstali jsme tedy H., já a slečna M. Není nad to jet na dovolenou s kamarádkou a borcem, se kterým jste obě spaly :D ("Where's my bitches!!!") :D :D Nejlepší na světě.

Slečna M. musela v pátek do práce, ale H. si potřeboval od táty vzít klíče už ve tři. A tak jsme jeli jen my dva. Tatínek to asi špatně pochopil a fámy o tom, že H. má dredatou přítelkyni se nesly neskutečně rychle :D Tatínek byl okouzlující. A místo na kterém mají chatu ještě víc. Pět metrů k vodě, u mola loďka, naproti skály... poetika... pohádka.
Cesta do nejbližší vesnice pro slečnu M. k autobusu úmorná. Třičtvrtě hodiny do civilizace. To na tom bylo to nádherné.
Po návštěvě místní hospody, kde jsme se totálně zrušili za nám "brňákům" naprosto neuvěřitelné ceny :D (půldecový panák za dvacku, ráj :D) jsme vyrazili zpátky. Potmě byla ta cesta nejen úmorná, ale i strašidelná. H. se vytasil se svými hororovými scénáři "Co byste dělaly, kdybyste slyšely z lesa plakat dítě." "Bože...utekla bych!" "Fuj..neříkej to...teď se bojím!... ale jako já bych běžela zpátky do té hospody... jako pro pomoc, ne pro chlast!" :D Ale i H. se nám přiznal, že ho přitom, když to říkal zamrazilo v zádech :D
Noční koupání, pozorování hvězd a nekonečné hledání orionu, H. skoky do vody a odřené ruce protože tam bylo po kolena vody :D prostě fakt poetika. A to ticho po ránu, kdy vstanete, nikde nikdo, na chatce všichni spí a vy si jdete přímo z postele zaplavat, nejlépe naostro samozřejmě :)


Po tom, co jsme čekaly až se náš milý H. vzbudí jsme se naložili na loďku a jeli na výlet. Kilometr po vodě, další snad třicet pěšky. Po skalách, nádherné výhledy, hrady a zříceniny. Ztracení v lese :) A hlavně to Jezírko lásky, na které upozorňoval rozcestník :D "Fuj, to je hnusné a špinavé..." "To má asi představovat pravou podstatu lásky... všichni od toho moc čekají a přitom je to jen hnus a leklé ryby :D
Nečekala jsem zrovna od H., že nás vytáhne na takovou tůru. Stejně jako jsem od něj nečekala, že taková naše bytová fiflena vydrží bez koupelny :) Lidi mají i jiné tváře :) Překvapil chlapec.

Po troše bloudění na zpáteční cestě návrat k chatce a tam docela (dle výrazu tváře) nevítané překvapení :D U zamčené chatky čekala H. máma, malá nevlastní ségra a jeho kamarád s těhotnou přítelkyní, kteří mu přijeli popřát k narozeninám. Bohužel přijeli asi hodinu po tom, co my jsme odešli, takže na nás zhruba šest hodin čekali :D Tak už znám celou H. rodinu :D Mimochodem sestra byla převelice drsná a ve svých sedmi letech nám vyprávěla dost brutální vtip :D

Po odjezdu jsme se hodně rozmýšleli, co s večerem. Jestli po té tůře umřít hned, nebo až po "krojovaném plese" ve vedlejší dědině. Přestože slečna M. se hodně bránila, nakonec jsme šli a byli jsme za to rádi. Cesta opět skoro hodinu, naše outfity byly na ples jako dělané :D ponožky v sandálech a lyžařské mikiny jsme sundaly až u značky vjezdu do vesnice :D Následovaly hodiny plné odmítání totálně ožralých místních chlápků, kteří viděli "neznalé maso" :D Naučily jsme se pít nový drink "Cože vole, oni jako nemají džus, to je zapadákov tohle!" Fanta s vodkou aneb "a už jste ten drink nějak pojmenovaly?" :D Opět ty ceny panáků...měli jsme jich moc..moc..moc :D Ale ještě víc jsme tančili :D ty největší vypalovačky a odrhovačky. Na střídačku ploužáky s H., pak všechny ty krkolomné blbiny dohromady :D Asi jsme budili pozornost místních a náš lichý počet je trochu mátl, protože se nás pak jedna slečna přišla zeptat, že prý to všechny hrozně zajímá, jestli spolu takhle ve třech spíme a nebo chodíme nebo prostě jak to máme :D Odpověď vyměnila za informaci (o kterou jsme opravdu nestáli :D), že Pepa, který nás před chvílí vehementně vyzýval k tanci strčil péro do zadku krávě :D :D :D
Musím říct, že tak od stužkováku jsem si tak skvěle nezatancovala :D "Héééj, vám to u toho tak sluší!" ...třísk sebou na zem :D A samozřejmě jsme (což je ostuda místních :D) zavírali. Poslední panák na cestu a vyrazili jsme do tmy lesa. Ale teď už jsme se nebáli. Celou cestu jsme tak příšerně zpívali, že by to vyděsilo i masového vraha :D
"Hej...holky...mě je trochu divně?" "Budeš zvracet?" "Ne...ne...jenom už nezpívejme..." :D

Třetí den se H. rozhodl, že ze sebe kocovinu doslova vypotí a trochu nás někam vyveze :) Původně bylo v plánu to dát na kanoi, ovšem když jsme ji vytáhli ven a zjistli v jakém je stavu, že má díru a nemá pádla, tak jsme se museli spokojit s veslicí...aneb H. si pořádně máknul. A nebyl to vůbec špatný pohled se na něj tak po očku při tom dívat :) 9 km tam, mezitím koupání na skalách :) Ve Vranově jsme si nacpali břicho a vylezli kopeček k zámku (opravdu kopeček, není nad dovolenou na rovinaté jižní moravě). Půl hodiny jsme přemlouvali slečnu M., aby s námi šla na výstavu plazů :D "Vole já se toho bojím a ještě za to budu platit ne!" :D A tak za trest musela skousnout cestu vyhlídkovým vláčkem pro děti :D a kolik radosti z toho bylo :D H. byl jak malé dítě :) roztomilé...


Po návratu a brutální únavě z totálního vedra (ani od moře jsem nikdy nepřijela tak spálená), následovala poetická chvilka předstírání, že nám H. chytí na večeři rybu :D Nakonec radši přijeli jeho dva kamarádi s pořádnýma flákotama na gril...a až moc flaškama chlastu :D Večer byl mírně zamlžený :D Pro některé bylo zamlžené i ráno :D "Hej... je skoro poledne a Luky mi dal dýchnout a mám 2,8 promile! :D" "Hmm... na holku dobré :D"
Není nic lepšího na kocovinu, než jít si zaplavat :) To mi v brně bude fakt chybět :)
Cesta domů byla vynucena manažerem KFC :D poněvadž slečně M. neodpustil její ubohou 4 hodinovou šichtu :D Ještě, že v takových podnicích zaměstnanci nedostávají dýchnout :D

Bylo to prostě super-skvělé-úžasné :) Je fain poznat lidi i z jiné stránky. Strašně mě přitahujou chlapi, kteří jsou chytří a zároveň nemají levé ruce. H. je toho dokonalým příkladem. Totálně jsem z něj celou tu dobu nemohla. Když opravoval plot a vyráběl sedátka do kánoe... sežrala bych ho :D Navíc když to všechno dělal bez trička a chtěl abych mu asistovala :D Už chápu, proč jsem "to" tehdy udělala :D Je to prostě dokonalost - chytrý, zručný a umí vařit... jen ta jeho povaha to zabíjí :D Ale v jiném prostředí se člověk projeví jinak a k mému zděšení jsem v něm viděla všechno to, kvůli čemu jsem byla tři roky totálně zblázněná do Letadla, a ještě má plusové body za to, že moc nepije. Opravdu se z mé strachem sevřené duše obávám, že právě tohle je ten "můj typ" :D A takové zjištění člověka opravdu vyděsí :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny | Web | 6. srpna 2013 v 9:49 | Reagovat

Ahaaaaaa! :D :D No nějakou dobu už jsem to čekala, drahá :D Takže doufám, že až si to zase rozdáte, tak o tom napíšeš článek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama