Červenec 2013

Where's my bitches!!! ...aneb poetická dovolená na přehradě

23. července 2013 v 19:26 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Právě jsem se vrátila z dovolené. Nebylo to deset dní v pětihvězdičkovém hotelu u moře, ale pouhé čtyři dny v chatce u Vranovské přehrady, bez elektřiny, záchodu i koupelny. A musím říct, že to byla nejdokonalejší dovolená, na které jsem kdy byla. I když společnost byla více než úsměvná... nebo spíš PRÁVĚ PROTO! :)

Jeli jsme k H. na chatu. Původně nás mělo být víc, ale nakonec z toho všichni nějak vypadli. Zůstali jsme tedy H., já a slečna M. Není nad to jet na dovolenou s kamarádkou a borcem, se kterým jste obě spaly :D ("Where's my bitches!!!") :D :D Nejlepší na světě.

Slečna M. musela v pátek do práce, ale H. si potřeboval od táty vzít klíče už ve tři. A tak jsme jeli jen my dva. Tatínek to asi špatně pochopil a fámy o tom, že H. má dredatou přítelkyni se nesly neskutečně rychle :D Tatínek byl okouzlující. A místo na kterém mají chatu ještě víc. Pět metrů k vodě, u mola loďka, naproti skály... poetika... pohádka.
Cesta do nejbližší vesnice pro slečnu M. k autobusu úmorná. Třičtvrtě hodiny do civilizace. To na tom bylo to nádherné.
Po návštěvě místní hospody, kde jsme se totálně zrušili za nám "brňákům" naprosto neuvěřitelné ceny :D (půldecový panák za dvacku, ráj :D) jsme vyrazili zpátky. Potmě byla ta cesta nejen úmorná, ale i strašidelná. H. se vytasil se svými hororovými scénáři "Co byste dělaly, kdybyste slyšely z lesa plakat dítě." "Bože...utekla bych!" "Fuj..neříkej to...teď se bojím!... ale jako já bych běžela zpátky do té hospody... jako pro pomoc, ne pro chlast!" :D Ale i H. se nám přiznal, že ho přitom, když to říkal zamrazilo v zádech :D
Noční koupání, pozorování hvězd a nekonečné hledání orionu, H. skoky do vody a odřené ruce protože tam bylo po kolena vody :D prostě fakt poetika. A to ticho po ránu, kdy vstanete, nikde nikdo, na chatce všichni spí a vy si jdete přímo z postele zaplavat, nejlépe naostro samozřejmě :)


Po tom, co jsme čekaly až se náš milý H. vzbudí jsme se naložili na loďku a jeli na výlet. Kilometr po vodě, další snad třicet pěšky. Po skalách, nádherné výhledy, hrady a zříceniny. Ztracení v lese :) A hlavně to Jezírko lásky, na které upozorňoval rozcestník :D "Fuj, to je hnusné a špinavé..." "To má asi představovat pravou podstatu lásky... všichni od toho moc čekají a přitom je to jen hnus a leklé ryby :D
Nečekala jsem zrovna od H., že nás vytáhne na takovou tůru. Stejně jako jsem od něj nečekala, že taková naše bytová fiflena vydrží bez koupelny :) Lidi mají i jiné tváře :) Překvapil chlapec.

Po troše bloudění na zpáteční cestě návrat k chatce a tam docela (dle výrazu tváře) nevítané překvapení :D U zamčené chatky čekala H. máma, malá nevlastní ségra a jeho kamarád s těhotnou přítelkyní, kteří mu přijeli popřát k narozeninám. Bohužel přijeli asi hodinu po tom, co my jsme odešli, takže na nás zhruba šest hodin čekali :D Tak už znám celou H. rodinu :D Mimochodem sestra byla převelice drsná a ve svých sedmi letech nám vyprávěla dost brutální vtip :D

Po odjezdu jsme se hodně rozmýšleli, co s večerem. Jestli po té tůře umřít hned, nebo až po "krojovaném plese" ve vedlejší dědině. Přestože slečna M. se hodně bránila, nakonec jsme šli a byli jsme za to rádi. Cesta opět skoro hodinu, naše outfity byly na ples jako dělané :D ponožky v sandálech a lyžařské mikiny jsme sundaly až u značky vjezdu do vesnice :D Následovaly hodiny plné odmítání totálně ožralých místních chlápků, kteří viděli "neznalé maso" :D Naučily jsme se pít nový drink "Cože vole, oni jako nemají džus, to je zapadákov tohle!" Fanta s vodkou aneb "a už jste ten drink nějak pojmenovaly?" :D Opět ty ceny panáků...měli jsme jich moc..moc..moc :D Ale ještě víc jsme tančili :D ty největší vypalovačky a odrhovačky. Na střídačku ploužáky s H., pak všechny ty krkolomné blbiny dohromady :D Asi jsme budili pozornost místních a náš lichý počet je trochu mátl, protože se nás pak jedna slečna přišla zeptat, že prý to všechny hrozně zajímá, jestli spolu takhle ve třech spíme a nebo chodíme nebo prostě jak to máme :D Odpověď vyměnila za informaci (o kterou jsme opravdu nestáli :D), že Pepa, který nás před chvílí vehementně vyzýval k tanci strčil péro do zadku krávě :D :D :D
Musím říct, že tak od stužkováku jsem si tak skvěle nezatancovala :D "Héééj, vám to u toho tak sluší!" ...třísk sebou na zem :D A samozřejmě jsme (což je ostuda místních :D) zavírali. Poslední panák na cestu a vyrazili jsme do tmy lesa. Ale teď už jsme se nebáli. Celou cestu jsme tak příšerně zpívali, že by to vyděsilo i masového vraha :D
"Hej...holky...mě je trochu divně?" "Budeš zvracet?" "Ne...ne...jenom už nezpívejme..." :D

Třetí den se H. rozhodl, že ze sebe kocovinu doslova vypotí a trochu nás někam vyveze :) Původně bylo v plánu to dát na kanoi, ovšem když jsme ji vytáhli ven a zjistli v jakém je stavu, že má díru a nemá pádla, tak jsme se museli spokojit s veslicí...aneb H. si pořádně máknul. A nebyl to vůbec špatný pohled se na něj tak po očku při tom dívat :) 9 km tam, mezitím koupání na skalách :) Ve Vranově jsme si nacpali břicho a vylezli kopeček k zámku (opravdu kopeček, není nad dovolenou na rovinaté jižní moravě). Půl hodiny jsme přemlouvali slečnu M., aby s námi šla na výstavu plazů :D "Vole já se toho bojím a ještě za to budu platit ne!" :D A tak za trest musela skousnout cestu vyhlídkovým vláčkem pro děti :D a kolik radosti z toho bylo :D H. byl jak malé dítě :) roztomilé...


Po návratu a brutální únavě z totálního vedra (ani od moře jsem nikdy nepřijela tak spálená), následovala poetická chvilka předstírání, že nám H. chytí na večeři rybu :D Nakonec radši přijeli jeho dva kamarádi s pořádnýma flákotama na gril...a až moc flaškama chlastu :D Večer byl mírně zamlžený :D Pro některé bylo zamlžené i ráno :D "Hej... je skoro poledne a Luky mi dal dýchnout a mám 2,8 promile! :D" "Hmm... na holku dobré :D"
Není nic lepšího na kocovinu, než jít si zaplavat :) To mi v brně bude fakt chybět :)
Cesta domů byla vynucena manažerem KFC :D poněvadž slečně M. neodpustil její ubohou 4 hodinovou šichtu :D Ještě, že v takových podnicích zaměstnanci nedostávají dýchnout :D

Bylo to prostě super-skvělé-úžasné :) Je fain poznat lidi i z jiné stránky. Strašně mě přitahujou chlapi, kteří jsou chytří a zároveň nemají levé ruce. H. je toho dokonalým příkladem. Totálně jsem z něj celou tu dobu nemohla. Když opravoval plot a vyráběl sedátka do kánoe... sežrala bych ho :D Navíc když to všechno dělal bez trička a chtěl abych mu asistovala :D Už chápu, proč jsem "to" tehdy udělala :D Je to prostě dokonalost - chytrý, zručný a umí vařit... jen ta jeho povaha to zabíjí :D Ale v jiném prostředí se člověk projeví jinak a k mému zděšení jsem v něm viděla všechno to, kvůli čemu jsem byla tři roky totálně zblázněná do Letadla, a ještě má plusové body za to, že moc nepije. Opravdu se z mé strachem sevřené duše obávám, že právě tohle je ten "můj typ" :D A takové zjištění člověka opravdu vyděsí :D

"Jak se to stalo, že jsme se zase tak ožraly?" aneb stavy hipís lásky

18. července 2013 v 19:06 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
K. se vypařil jak pára nad hrncem. Směnka nesepsaná, alespoň že se na účtu objevila první třetina z toho, co nám dluží.

Nevím jak se to stává, ale ty úplně nejvíc nevinné akce končí nejvíc brutálně. Včera jsem přišla v 11 večer z odpolední, a ve dveřích jsem se potkala se slečnou M. Stačil pohled :D Viděla jsem, že jsem nebyla jedinná pro koho to byl krušný den. Ještě o přestávce v práci v šest večer jsem měla kocovinový houpající se žaludek. Slečna M. odemkla dveře a povídá. "Hej, jak se to vůbec stalo, že jsme se zase tak brutálně ožrali? Nebo jsem byla ožralá jenom já?"

Bylo to takové to: Přijďte do parku, máme tu kytaru a Vesmíra (což je mimochodem dost vtipný člověk :D). Mě se moc nechtělo, měla jsem rozkoukaný film a H. byl nasraný, že se K. vypařil. Když je H. nasraný, tak vaří nebo peče. Ale i tak jsme se překonali. Takže dopekl buchty a šli jsme. Koupili jsme litr a půl vína, jen tak aby se neřeklo, všichni jsme šli další den do práce, tak jen tak light.
A ...vážně nevím jak se to stalo, ani kde se vzalo to další a další víno. Pijem pijem a nic nic. A pak najednou jak bomba. Pamatuju si nějakého chlápka s kytarou co se k nám vetřel, pamatuju si náš příšerný zpěv, náš "keřový" rozhovor se slečnou M. během toho co jsme šly na malou :D Pamatuju si, že mi říkala že se vsadí o pětikilo, že se dneska večer spolu s H. vyspíme :D Když už se na to sází, tak je ten byt asi fakt zvrácený.


H. byl náhodou moc milý. Půjčil mi mikinu (za to že jsem mu podrbala záda) :D A tak nějak sme se dobře bavili a opírali o sobe až jeden z přísedících kamarádů nevím koho :D nabyl dojmu, že jsme pár :D Což všechny přítomné, kteří nás znají brutálně rozesmálo :D Další den mi slečna M. říkala pro mě docela vtipný poznatek. "Jak jste tam tak seděli opření o sebe a rýpali do sebe tak mi došlo, že si vlastně dost rozumíte a že by ste se k sobě normálně i hodili" :D Neznám holku, která by se k H. hodila. Včetně mě. Během další cesty na záchod jsme skritizovaly sex s ním :D Obě jsme to zažily a obě z toho máme dost podobný pocit :D O to víc vtipné mi teď připadá, že o víkendu jedeme takhle ve třech na chatu :D

Cestu domů si upřímně nepamatuju. Vím jen, že slečna M. se s námi rozloučila a šla spát ke svému "kamarádovi." A my šli sami. Víte... H. je takový ten typ chlapa, který když s ním spíte, tak se pak zvedne a jde si na balkon zapálit, případně se přesune na druhou stranu postele a jde spát. O to víc mě dostal, když jsme překročili práh bytu. "Nechceš spát u mě?" "Eh...asi ne..." "Ne hej fakt...nic nechci...jenom se tulit." :D Slovo tulit vyznělo z jeho úst jako vtip roku :D Nepamatuju si jak jsem se dostala k němu do pokoje, jen že jsem klečela u jeho postele a dělala si z něho srandu... Pak mám dlouhéééé okno až do chvíle, když jsem mu hrozně "chytře" drkla do půllitru při pití a on si dolil celou postel. Chytil mě, odnesl, hodil na moji postel a vecpal se ke mě :D Chápejte, on má postel pro dva. Ale v bytě jsou ještě další 4 volné postele a 2 gauče :D To se chtěl asi hodně tulit :D

Ale vážně mě dostal, docela jsem přehodnotila to, co jsem si o něm myslela do teď. Měli jsme dlouhý rozhovor o tom, co bude, o škole, o tom co chceme dělat. Dost mě podpořil. A dost mi zvedl náladu. Věčně si z lidí dělá jenom srandu. Tohle byla moje asi první vážná chvilka s ním :D A tak jsme usnuli nalepení na sebe v mé malé posteli :D Vstával v pět ráno. Když jsem se probudila klečel u mojí postele, hledal v mé tašce svou peněženku a usmíval se na mě (asi mu nebylo tak mizerně od žaludku jako mě :D) Nacpal mi do pusy buchtu a zmizel. A já spala spánkem opilců do jedné a pak se odpotácela na směnu :D Díkybohu, že v práci byla aspoň taková sranda, jinak nevím :D Asi bych to nezvládla.

"Hej...asi už nesmíme pít... nedělá nám to dobře a navíc si už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy měla sex, při kterém jsem byla střízlivá a celý si ho do všech detailů pamatuju..." "Hmm...to jsme na tom stejně. Poslední střízlivý byl tak někdy v dubnu." "Bože... my sme prasata!" :D Aneb studentský život v praxi :D
"Asi jsme se tak nějak dostaly do stavu takové té "hipís" lásky...jen místo drog máme chlast...a občas drogy i chlast." "A to je špatně? Myslím tu hipís lásku?" :D

Kolaudačka slečny M.

16. července 2013 v 17:26 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Krize na bytě se prohlubuje. Naštěstí tu náš největší nerv a puntičkář celý červenec není, jinak by jistě našemu milému K. už rozbil hubu. Jak jsme zjistili, náš milý K. dluží přes 45 tisíc. Něco přes 20 z toho nám. Nejhorší věc na světě je řešit peníze s rodinou a kamarády. Vztahy dostávají zabrat.
Slečna A. se zatím nevyjadřuje, ale všechny věci řeší přes nás, protože K. za ni měl zaplatit půlku nájmu z peněz, které jí dlužil. Místo toho, aby zaplatil, odjel na soustředění s divadlem a prachy prochlastal. Zaplatili jsme nájem tedy za K. i tu půlku za slečnu A. Poskládali jsme se na to z našich posledních drobných, aby nás nevyhodili z nového bytu hned první měsíc.

Když jsem byla ještě doma a všechno se řešilo přes telefony a fb, byla jsem nasraná jako prase. Ale pak se na to dívám z druhé strany a čím dál víc je mi to prostě jedno. Nemyslím, že naše peníze, které jsme mu posílali na nájem utratil schválně. Prostě je jen... pitomý. Jak se říká "finančně negramotný."
Po příjezdu do Brna jsme byli dohodnutí, že si s ním sedneme, seřveme ho, zeptáme se zda bude mít vůbec nějakou výplatu a na peníze které nám dluží sepíšeme směnku. Nic z toho se nestalo, protože slečna M. nám v bytě zorganizovala kolaudačku :D Divoká párty, ženy víno zpěv...a kytara samozřejmě. A K. sám zavřený v pokoji. Nikdo s ním neměl náladu mluvit. Ani H. a to už je co říct u takového flegmatika. Když jsme se opili, i to padlo. Alespoň u nás holek. Já a slečna M. jsme ho pozvali do víru party, koply s ním pár panáků a snažily se ho rozveselit. Na palčivé téma radši nikdo myšlenky nezaváděl. Jen H. pořád mlčel. Když se ho K. ptal, jestli mu dá cigaretu, musel se ptát pětkrát než se na něj vůbec podíval.


A alkoholu přibývalo, následovala soutěž ve sjezdu bytu na terénním kole. A pak se ztratil kamarád a kamarádka slečny M. On prý ji miluje celou dobu co spolu chodili na výšku. Ona nic. A teď, den před promocí, zneuctili náš balkon. Všichni jejich společní kamarádi prý nalepení na okno u balkonu, které vede z pokoje. Voajéééři :D ...prý...
Máme totiž dva balkóny, víte. A na tom druhém, na opačné straně bytu směrem do setmělé křižovatky jsme seděli já a K. spolu pod peřinou. "Co blondýna? Už jela domů?" "Hej...má praxi.... Povedala, že keď ste tu byly samy, bála sa ťa... Bála sa že se zobudí v noci a uvidí nad sebou len nož a dready... :D" ... pak následovala série vět typu... "Nieusměvaj sa na mňa tak." a "Bože! Ty tvoje oči!" a několik prostých "Nie..." bez významu. Víte jak se to říká: zakázané ovoce nejlíp chutná. O to víc zakázané, že jsou teď na něj všichni naštvaní.

V nejlepším vletěla na balkon slečna M. "Heeeeej... já jsem vám chtěla říct, co se děje NOVÉHO na druhém balkoně a vy... Hej... Tohle už není nové, už jste trapní..." :D Miluju ji.

Nevím, co na něm vidím. Prostě se to tak nějak... děje.

Náš společný život ve třech dodávkách

11. července 2013 v 14:06 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Stěhování bylo poměrně vtipné. Když se člověk stěhuje sám, není to taková hrůza, ale přestěhujte šest lidí s celým zavšiveným bytem včetně všech těch kurevsky těžkých skříní, šesti postelí, hromady bordelu a "vypůjčené" ledničky :D (nebyla napsaná ve smlouvě, kdo může vědět, že jsme si nekoupili novou :D Brali jsme vlastně všechno co nebylo pevně přikurtované :D)
A není nad to, když chcete začít stěhovat ráno a řidič se vám večer před tím tak brutálně ožere, že ho ráno najdete na chodbě v botech, trenkách a s batohem na zádech, ovšem bez trička a se samolepkama na bradavkách :D
Tak jsme teda začli někdy v jednu, a končili ve tři ráno. Náš společný život jsme nacpali do tří dodávek, kluci si mákli z nábytkem na ruce, my zase na nohy při tom, jak jsme nosily krabice do třetího patra furt dokola, asi milion schodů v nohách. Totální vyčerpání posilované skleničkami vína. Klaustrofobní jízda zpátky v prázdné dodávce vzadu - "No, ty rozjezdy mu moc nejdou no..." "Mě začíná být popravdě trošku špatně..." "Musíš to brát, že jsi někde na kolotočích." :D

Peckou ná závěr dne bylo zjištění, že další tři dny máme odpojený plyn, protože předchozí nájemníci ho "zapomněli" zaplatit a tudíž nám nejde teplá voda. Není nic lepšího než po celodenní dřině si dát ledovou sprchu :D ...a holit si v ní nohy :D A nejvíc super věc je pračka dovezená z Rakouska :D "Jako umím německy, ale zapnout tuhle pračku je nad moje síly!" :D

Nejvíc brutální byl ovšem ten bordel, co zůstal na starém bytě. Kdyby se to tam celé nebouralo a nerekonstruovalo tak nevím :D To už ani nebyl bordel :D člověku se při odchodu nechtělo věřit, že sme tam žili v takovém fekálu :D :D :D

A teď jako super bonus jsme zjistili, že včetně prvního nájmu a peněz, které nám měl vrátit z kauce nám milý K. dluží celkem 13 tisíc. A místo toho aby pracoval, jede chlastat s divadlem, pak je každý den v prdeli se svou "milou" blonckou a nakonec když se o peníze začneme hlásit si odjede kalit na fesťák. Výborné.

Mimochodem dva dny o samotě s blonckou jsme přežily. Nejspíš díky mým mimikrám "nejsem doma" a "mám moc práce" :D Nejvíc nervy drásající bylo to, že se jí rozbil telefon takže třikrát denně chodila za mnou jestli jí nepůjčím ten můj. Když K. pak přijel, omlouval se mi za to slovy. "Já ťa za to pozvem na nějaké to pivko..." "Víš jak to s náma dopadá když jdeme spolu na nějaké to pivko?" ... Mám pocit, že ho mám až nechutně v hrsti :D Ono asi ve 24 letech spát s holkou, která to dělá poprvé a nic neumí není zrovna uspokojující :D :D :D

Ach...jsem tak zlá :D

Ale je třeba si od toho všeho odpočinout. Takže pár dní doma v zapadákově mi nemůže ublížit... :) Pár knížek, 2 km v rukou na bazéně, 40 v nohou na kole... Potřebuju něco dělat abych se sama se sebou nezbláznila :D


Mějte se :)

Blondýna z naivního světa vs. Má zkažená duše

2. července 2013 v 21:55 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
The World is bad, I think... Nápis na sedačce v šalině. Nezbývá než souhlasit.

Stěhování proběhlo v rámci možností. Ale o tom třeba někdy příště.

Na víkendu budu na bytě sama. Tedy skoro sama. Za K. přijede dnes slečna blond. Bude tu dlouho. Ale on jede na soustředění s divadlem, na dva dny. A ty dva dny ona tady stráví se mnou. K. mi to ani neřekl :D přijde mi to strašně vtipné. Viděla jsem ji jednou asi půl hodiny, ale z hloubi své zkažené duše ji nesnáším :D jen tak, z principu. Mám neskutečnou chuť jí říct, ať se probere ze svého naivního pannenského světa, protože já a K. jsme měli skvělý rozlučkový sex s naším bytem :D přesně před pěti dny...

Bylo to hrozně vtipné. Opili jsme se ve třech. Já, K. a H. Pokaždé když jeden z nich odešel na záchod, řešili jsme co se stalo mezi mnou a tím který tam zrovna byl se mnou. Pak jsme zklapli :D A oba do mě ryli. K. by toho asi nechal, kdyby věděl o té "nehodě" s H. :D A tak jsme si ve tři ráno rozložili deku pod širým nebem na obilňáku, zhulili jsme se tou nejbrutálnější trávou :D včetně H., který už rok nehulil :D Ležela jsem uprostěd mezi nima. A měli jsme ty naše super narážkové rozhovory. A pak jsme šli domů, H. utekl do pokoje, protože mu ta tráva nedělala dobře, ale nechal otevřené dveře a jelikož má postel tak, že když jsou otevřené dveře, vidí přes celou chodbu, kuchyň až do koupelny, asi všechno viděl :D Pokud ano, musela to být brutální rána pro jeho přerostlé ego, že i přes jeho celovečerní náznaky a poznámky jsem skončila s K. :D

A K. mě dost překvapil :D Většinou jsem to všechno iniciovala já. Teď mě prostě chytil a odtáhl do koupelny sám :D Ačkoli věřím, že je do té blonďaté blbky zamilovaný, asi už to není tak horké. Prostě dostal co chtěl, nechtěl ji podvádět dokud s ní nespal, teď už ho to asi zas tak netrápí...

Ale mě to docela trápí. Ne kvůli němu, to vůbec ne... Jsem sobecká. A sama. Bohužel. Je to paradox. Když je člověk zadaný, všude kolem se motá banda potencionálních "kamarádů na dlouhodobější výpomoc" :D A najednou nic. Pokud nepočítám toho úchyláka, co nás dneska zval na svou párty (podle mě měli s kámošema kalbu, ale když koupili bečku a chlast, nezbylo jim na štětky, tak oslovovali holky na ulici :D určitě jim na to jejich "když vy se tak krásně usmíváte" nějaká blbka skočila :D) Asi špatná aura nebo co.