Ještě jsem nebyl ničí milenec :)

2. května 2013 v 11:18 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Kolem desáté večer mi zazvonil telefon. Ex seděl na druhé straně pokoje a nepříjemně se na mě podíval. Během dne se mě tak šestkrát zeptal, jestli někoho mám. "Ne...ani nechci..." Vážně nikoho nechci. Jen...občas. :)
Byla to smska od K. Jestli nechceme přijít za ním a divadelníkama do parku. Jenže Ex vstával ráno na 6 aby jel do olomouce, H. vstával do práce a slečna M. přišla celá ubrečená, že to opravdu udělala ale sama tomu nemůže věřit. I když se rozešla ona s ním, nehorázně ji to dojebalo. A mě se prostě samotné nechtělo.
Psali jsme si a pohledy Ex byly čím dál nepříjemnější při každém dalším zadrnčení telefonu. Kolem půlnoci mi K. psal, že za chvíli bude doma, jestli bychom se nemohli potkat třeba v kuchyni, jestli ještě nespím. Během toho, co tu smsku psal, vrazil do stromu, udělal si bouli na čele a rozjebal si koleno :D Takže jsem si ještě večer hrála na ošetřovatelku :D

"Ty jsi hodná... a ty tvoje pery sú mekké ako vankúšiky... prečo to robíš...nierob... Nejradšej bych tě teraz pomiloval..." "Na to je teď na bytě až moc lidí..." "Spí... ale to je jedno. Som zase opitý...prepáč..."


Seděli jsme v kuchyni a povídali si. Líbali jsme se a v několika příštích vteřinách přišel do kuchyně ex. Asi mě hlídá. Myslím, že nic neviděl, že už jsme mezitím zase zabředli do nějakého rozhovoru. Ale jistá si nejsem.
Šli jsme spát s tím, že kdo vstane první, zjistí jestli Ex už odjel a přijde toho druhého vzbudit. Byla jsem to já. Za oknem po lešení chodili dělníci a on nás chtěl schovat pod peřinu :) Nesnáším to. Nemůžu mít peřinu přes hlavu, protože jako malou mě pod ní bratránci málem udusili. Každý máme svá dětská traumata :D

Ještě dlouho jsme se vedle sebe váleli, usínali a probouzeli se. Líbí se mi to, ale začíná to být trochu divné :) V jednu chvíli se usmál a říká: "Vlastně...do neděle jsem byl tvůj milenec! Ještě jsem nebyl ničí milenec!" :) :D Brala bych, aby to bylo pořád takové... nic neřešit a užít si to... A ta příchuť zakázaného je vždycky nejlepší :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama