Duben 2013

Letos asi uschnu...

30. dubna 2013 v 10:29 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Je fakt divné se s někým rozejít a přitom s ním pořád spát ve stejné posteli. Celé dva dny nám tu něco opravujou, vyměňujou okna, všude je bordel...nemělo smysl ten pokoj stěhovat. Když jsem se o tom tak nějak bavila s ostatníma, všichni (asi včetně mě) jsme si mysleli, že se bude chtít hned odstěhovat. I K. si to myslel, když nás s tím naivním opilým úsměvem schoval pod peřinu a zašeptal: "Keď sa odstěhuje, já začnem viac chodiť do roboty a zaplatíme to tady..." (Upřímně jsem mu za prvé nevěřila, že si to bude druhý den pamatovat :D a za druhé mi to přišlo jako kdyby si mě kupoval :D)
Ale byl hrozně milý. Oba ty dny, kdy jsme večer byli u mě v pokoji. Vždcky se asi tak šestkrát vrátil aby mi dal pusu na dobrou noc :) Ten druhý den jsem si všimla, že z pod postele něco čouhá. Byly ty jeho zapomenuté brýle :D Najít pod postelí cizí trenky by asi bylo horší než najít tam brýle, ale i tak si myslím, že bysme přes tu držku dostali :D


Potřebuju odevzdat tři seminárky a začít se učit na zápočtové testy na příští týden. Do toho plánuju kalbu v Olomouci, jeden víkend doma, majálesy. Nějak nestíhám a stejně jenom celý den sedím, poslouchám hudbu a myslím na to, jak byl ten sex dobrý a jaký byl ten poslední týden skvělý.
Včera jsme se opili s H. a naší poslední spolubydlící - slečnou A. Slečna A. je sice moc milá holka, je jí sice skoro 20 a to že je v prváku ji trochu omlouvá, ale je hooodně naivní a moc nechápe jak to chodí. Slečna M. která s ní bydlí v pokoji mi řekla, že se o mě a K. nesmí dozvědět, že by ji to dojebalo. Nevím jestli spolu něco měli, ale při tom jaká je to puťka a on slušňák se tak maximálně líbali. Navíc je zadaná s hokejstou - neustále si píšou a neustále nám tvrdí, že to není její první kluk. Bohužel pro ni, jde vidět, že opravdu je. Každá holka si u toho prvního vztahu myslí, že je to ten pravý, a že ho prostě jen potkala moc brzo. A bla bla bla.
H. byl na mě po dlouhé době milý a hodný. Když jsme probrali ten rozchod-nerozchod (teď mě tak napadá, že vlastně když to není na facebůůku tak to není pravda že?), hodně mě podpořil. Je to jeden z nejdivnějších kluků které znám, ale strašně se mi vryl pod kůži a za posledních pár týdnů jsem si ho strašně oblíbila, ačkoli ho asi nikdy nepochopím. Večer nám po cestě domů řekl, že by nás rád líbal pod stromem, ale že prvního máje je až zítra :D (zbytek večera se nesl ve znamení samých nám tak oblíbených sexistických narážek :D) Letos bohužel asi uschnu...



Porozchodové blues

29. dubna 2013 v 13:39 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Ráno bylo skvělé. Kluci ke mě přišli hledat K. :D mysleli si, že tady přespal. Ale to bychom asi nezvládli. Dokonce i slečna M. si to myslela, a proto prý celou noc skoro nespala a poslouchala dveře, jestli náhodou nepřišel můj. A kluci ne, že by zaklepali, rovnou vešli, a chvíli stáli vedle mojí postele a koumali jak na ně v polospánku mžourám :D A tak vůbec, na slovensku asi neumějí klepat - K. šel na záchod. Maťo bez klepání otevřel dveře, stoupl si za něj a zavřel dveře :D a čekal uvnitř jak ve frontě :D Další kamarád otevřel dveře a když viděl tu "frontu" tak zůstal stát venku, ale ne že by ty dveře zavřel :D chudák K. se nemohl ani vychcat :D

A tak nás všechny vzbudili, a šlo se na snídani. K. nás všechny velkolepě pozval :D (nedivím se, včera po tom, co všichni utekli z hospody a zůstali jsme tam já a K. s jeho padesáti korunama jsem zase platila já za ně :D). Pak jsme stěží došli domů a totálně unavení se hromadně poskládali na rozložený gauč a váleli se tam po sobě :D A pak nastalo to dojemné loučení :) Než se pan fiflena medik sbalil :D byl už skoro večer :D měl u nás v koupelně na ty dva dny víc věcí, než nás všech šest co tu bydlíme dohromady :D

K. je šel odprovodit na bus a šel pokračovat v alkoholové šňůře za kamarády do Prahy. Než odjel udělal to zase :D nesnáším pusy na čelo :D

Místo abysme se slečnou M. uklidily byt po téhle party hard, šly jsme spát.


Večer přijel můj z víkendového výzkumu (rozuměj kalba v malé moravské dědině, spousta slivoce a to vše z dotací EU :D).
Zeptal se kolik tady K. měl těch kámošů a s významným pohedem se zeptal: "A spala jsi sama?"
Dnes nám v bytě vyměňují okna. Stěhovali jsme večer ještě nábytek a přikrývali ho. Během toho se na mě prostě podíval a zeptal se, jestli s ním chci ještě být. Už to nešlo neříct. Stáli jsme tam trapně opření o tu skříň, na střídačku brečeli. Mezi ty důvody proč jsem to udělala rozhodně nepatřil K. Ani bych mu nikdy neublížila tak, že bych mu to řekla. Myslím, že by nás zabil oba. I tak těch důvodů bylo hodně. Jen se to tímhle posledním týdnem a těma věcma v něm urychlilo.
Nevím jak to bude fungovat. Ani jeden z nás se nechce odstěhovat. Zatím jsme se domluvili, že se přestěhuje nábytek, odstěhujeme si od sebe postele a zkusíme, jestli budeme vedle sebe schopní žít. Já s tím problém nemám. Už delší dobu je to pro mě jen kamarád. Otázka je, jestli se z toho nepoložíme během nervů ve zkouškovém.

Jsem mrcha. A vím to...to se nebojte.

Tohle asi není tak úplně normální

28. dubna 2013 v 3:51 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Bylo tak trochu třeba, aby si pánové po tom včerejšku spravili reputaci :D A tak, ačkoli ráno utekli velmi brzo, když odpoledne přišli zpět, byli ještě použitelní :) Přitáhli další dva kamarády. Jeden měl opravdu krásné oči. Ale jelikož se snažil sbalit "nenápadně" na střídačku mě i slečnu M., neměl šanci :D Menší kalba na našem malém balkóně. Provokace, provokace, provokace...

Slečna M. se opila a byla dost nepříjemná. Což nebývá časté. Dost mě srala (protože nás pořád řešila). Ale přesto jsem s nimi šla ještě do sudu. Náš oblíbený underground. Jediné co nesnáším, jsou tam záchody alá trainspotting. Po cestě domů jí psal její přítel. Moc často se nevidí a její paralelní vztahy jsou asi častější než její smsky pro něj. Podle té smsky mám pocit, že nebudu v příštích několika dnech jediná, kdo se (snad) rozejde...

Pár řešek po cestě. Návrat domů kolem půlnoci. Další část kalení na balkóně. Jsme hrozně hluční. A...nenápadní. Vytratili jsme se ke mě do pokoje. Chvíli se líbali, než někdo za dveřmi slyšíme: "Kde je K.?" "Vedla." ...Asi jsme fakt hrozně nenápadní :D A to jsem ani nebyla opilá :D Ovšem....on ano. Téměř jako včera... ovšem ne tolik :D jestli mi rozumíte :D :D


V nejlepším se otevřely dveře a vešel Maťo. Chvíli na nás koukal a pak s tím totálně na sračky tónem povídá: "Čo, čo děláte? A jak sa máte?.......a ....K., dáš si pivo?" Začali jsme se tak smát, že už se tak nějak nedalo pokračovat :D a tak se mě K. jako pravý džentlman zeptal, zda mi bude vadit, když si dá :D V záchvatu smíchu jsem jej ubezpečila, že ne a nato Maťo přišel rovnou vedle postele, podal K. pivo a usmíval se na mě jak měsíček na hnoji :D Díky bohu, že už zítra odjíždějí :D Když přijížděli, netušila jsem, že jeden z nich uvidí moje prsa :D Samozřejmě to bylo hlavní ožralecké téma, když jsme se vrátili na balkon :D "...tak som mu podal to pivo, že teda jako se občerství, něviem či to potreboval, ale to nám můžeš říct jen ty..." :D Tak jsem mu řekla, že jako kulturní vložka byl velmi zábavný a pozorný :D K. se mě pak velmi mile šeptem ptal, jestli se mi to líbilo....teda, do té doby než Maťo vešel do pokoje :D

Během půl hodiny jsme je všechny uložili do postelí a zopakovali si to. Měla jsem pocit, že jsem je všechny zase vzbudila :D Nejsem ráda potichu :D


Asi jsme v prdeli. Tohle asi, mám pocit, není úplně normální :D A tak nějak se to zvrtlo do naprosto neidentifikovatelného vztahu.

Opilé dny

27. dubna 2013 v 1:53 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Můj život za posledních 14 dní se scvrkl v sérii totálních kaleb :D ze kterých vždycky vzejde to, co by normálně nevyšlo najevo.
Předvčerejší posezení v parku se zvrtlo v naprosto krutou akci :) Slunce, dredař, do kterého se nejde nezamilovat, ale ne proto jak vypadá, ale proto jak hraje na kytaru a zpívá ......bože! (K.: "bože moj! toho bych ojel i já!") Flaška rumu, spousta nových lidí, slečna M. tak mile opilá jak nikdy, spousta neumělého zpěvu, balení brk jako manufaktura :D miluju to! :D miluju opilé lidi hrající potmě frisbee, miluju víno, bratra slečny M., miluju sex v parku :D A ten další po cestě domů pro další trávu. A nejvíc K., který zhulený sedí strašně vysoko na stromě hned vedle cesty a leká babky venčící psy :D pohupuje nohama a čas plyne úplně mimo něj... nějak nevím jak to všechno dohromady vyjádřit slovy.
A nakonec - nějak se to celé zvrtlo. Slečna M. už ví taky všechno, takže náš byt už je takové to veřejné tajemství.


Cesta domů v jednu z cizího bytu. Slečna M., která tam zůstala a ráno mě seřvala, že jsem ji tam nechala :D Pohovor na brigádu na 7 hodin byl opravdu výživný :D Kdybych spala, určitě bych nevstala :D V 11 jsem se konečně dostala domů, a tam straší K. s jeho nalomenou nohou, asi se jeho dětská fotbalová a krasobruslařská a baletní kariéra (s tím posledním si dělám srandu :D) nezůročila v půlnočním zápasu deseti opilých :D Ještě k tomu bosých... nohy totálně zelené... :D

Pak K. přijeli dva kamarádi. Prý jsou nejlepší. Když se přidali k našemu chilloutu v parku, byli už totálně na šrot a nejlepší teda nebyli ani náhodou. Netuším, proč mi K. říkal, že zrzavý Maťo se mi bude líbit, že je to medik. Zrzavý Maťo opravdu není můj typ :D Ani ten "veterán z vietnamu" kterého přivedl :D Nemám ráda tyhle opilecké nálady, kdy se kamarádíte s každým blbým zevlákem a bezdomovcem :D A to jsme toho dne chytli ještě jednoho dalšího, kterého zase mezi nás dotáhl K. Aneb den - najdi si svého bezdomovce :D
Maťo spící uprostřed moraváku. Dvouhodinová cesta o dvě ulice od české, abychom se dostali domů. Celou dobu šli jak posraní, Maťo si během cesty sedmkrát (!!!) lehl a usnul :D až když jsem jim vzala borovičku a začala utíkat, začali taky :D
Postupně jsme se dotrousili domů a na schodech čekal H., že jde z práce a zapomněl si klíče. Byl tak smutný, až byl krásný :) Řekla jsem mu, že mu to v montérkách strašně sluší (asi na to mám nějakou úchylku :D) a on mi řekl, že to se radši zamkne v koupelně :D :D :D
Debata na balkóně. Chtěla jsem K. zabít. Nesnáším, když opilí lidi lozí po zábradlí v druhém patře. Kdyby spadl, těžko bysme ho dole sesbírali celého. Fakt mě nasral. A nejen tím. Přišel se mi omluvit. Pak odešel. Když jsem chtěla jít na záchod, otevřu dveře a on v nich stojí, jen v trenkách na spaní a ruku zvednutou, že chce zrovna klepat. Strašně jsem se lekla a vzbudila svým zaječením H.

Vtáhla jsem ho dovnitř a on se mi znova omlouval....a pak se to zase tak nějak zvrtlo. Doteď byl náš pokoj, ač je nejvíc zastrčený a nejlepší, když se chcete před někým, nebo s někým schovat, totálně pasé. Ale i to jsme prolomili. Psychicky už byl K. celkem čilý, přestože od té doby, kdy stál u mě v pokoji a té, kdy spadl a usnul na chodbě na zemi v peřině kterou přenášel z pokoje do pokoje, uplynulo jen asi čtvrt hodiny :D
Svlíkl mě u dveří a přenesl mě do postele. Bylo to divné vidět jeho v naší posteli. Ale nešlo říct ne... Když po dvou hodinách odcházel, nechtělo se mi ho pouštět.

Člověk asi fakt dělá pořád dokola tutéž životní chybu...

Chyba v mém osobním matrixu

24. dubna 2013 v 12:32 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Vždycky když někoho dělám nešťastným, jsem já šťastná. Někde bude chyba. Někde v mojí hlavě.
Bezdůvodné ticho nikdy nevydrží dlouho. Omluvila jsem se. Ubezpečila ho, že vím jak moc jsem sobecká. Řekla mu, jak jsem si užila ten víkend, kdy jsem měla klid, byla sama za sebe... Protože ten vztah mě dusí. To jak jsme pořád spolu, od té doby co spolu bydlíme... A poprosila ho o trochu času pro sebe... o trochu času si to promyslet. Dal mi dva další víkendy, kdy pojede pryč. A já se bojím, že už teď bohužel vím, jak se rozhodnu.


Zeptal se mě na to narovinu, jestli s ním chci ještě být.....a já naprosto neupřímně řekla, že kdybych věděla co chci, byla bych ten nejšťastnější člověk na světě. Jenže...já vím co chci.

Zavřel se doma, a já šla radši s ostatníma na pivo. Zatímco K. hrál s kamarády poker, my seděli u piva a řešili vztahy, nás, rozchody, děti, a názory na nevěru. Strašně jsme se přeřvávali, hádali se a vztekali. Každý to vnímá úplně jinak. A nejde o to, jestli jste holka nebo kluk. Prostě to tak je.

Pak mi K. ubalil cigaretu z jablečného tabáku a šli jsme spolu ven.
Ten den ráno jsme byli sami doma. Holky ještě nepřijely z víkendu, H. byl v práci a můj ve škole. Měla jsem chuť jít za K. do pokoje a nějak velmi přijemně ho vzbudit. Když jsem mu to řekla, zajiskřilo mu v očích :D Přimáčkl se na mě a říká: "Bože! Vždycky když někde jsme a ty nadhodíš jednu z těch tvých blbých hlášek o malých prsou, mám chuť říct, že vůbec nejsou malé, že to vím, že jsem je viděl a dotýkal se jich a že jsou dokonalé. A pak se podívám na toho tvého a spolknu to..." (samozřejmě to řekl slovensky, ale jsem líná to tak psát :D)
Asi jsme trochu zapomněli na čas. Najednou, uprostřed toho všeho, se ve dveřích objevil H., asi se nás šel zeptat, jestli už půjdeme domů. Jen zavrtěl hlavou, v očích měl ten hnusný pohled když ho někdo fakt nasere, a zašel zpátky do hospody. Jsou věci, které neutajíš. Ale asi pořád lepší, než kdyby nás nachytal v sobotu v nejlepším...

Cestou domů šel radši pár kroků před námi. A my neměli moc příjemný rozhovor. Až teď jsem si uvědomila, jaké to je podívat se na nás z pohledu K. Kdybych to obrátila - kdyby na našem bytě byl v páru někdo jiný a já spala s klukem z toho páru, a ta holka byla kamarádka, taky bych se cítila pod psa.

Musím to udělat, ubližuju moc lidem. Chyba v mém osobním matrixu.

PS: ta písnička má takový...naivní text. Ale je strašně erotická :D aspoň mi to tak připadá :D

Radši nic...

23. dubna 2013 v 14:24 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Bože.....jsem tak hnusná a sobecká.

Jsem fakt trapná ale nevěděla jsem jak to vyřešit, tak s ním prostě nemluvím... Asi fakt neumím dělat náznaky. A on to nechápe a zase za mnou pořád chodí jak spráskanej pes. A mě je ho líto. Ale když na mě chce sáhnout, prostě to nezvládám.

Radši nebýt doma. A tak jsme se tak nějak vyhýbali celé dopoledne - já dělám, že spím, - on jde do školy, já jdu do školy - on je doma, on jde na nákup - já přijdu domů, on přijde domů a .........já ležím s K. v parku a cpu se zmrzlinou. Měla jsem chuť ho tam začít ojíždět :D


Večer jsem pak radši s K. a H. vypadla ven. On naštěstí nemohl, ráno vstával na 7 do školy.

A tak si tak sedíme v hospodě, ten milý číšník co je vždycky tak roztržitý mi udělal "spešl koktejl" :D A H. chodil celý večer asi tak v pětiminutových rozestupech na záchod. Buď má něco s prostatou, nebo nás prostě jen chtěl nachytat. Vždycky když odešel tak jsme se na sebe s K. jen culili jak paka... A když odešel asi po desáté, K. se nahnul přes stůl a začal mě líbat :D docela mě to pobavilo, protože holky u vedlejšího stolu si to přebraly po svém - myslely si, že tam jsem s H. a zatímco on šel na záchod, já ho tady "podvádím" :D

A pak tak mimochodem říká: "Zajímalo by ma, či nás H. slyšel...teda...či těba slyšel... (chvíle ticha s přiblblým úsměvem :D)...keď som prišel do izby, tak totiž niespal... :D

No jo no... tak už to chodí :D

Kurva!

Na čelo ne! a vztahy na dobu určitou

22. dubna 2013 v 12:45 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Každý z nás má spoustu životních pravidel, které si stvořil sám pro sebe. Mám jedno důležité: Když tě chlap políbí na čelo, už nejde jen o sex. Nikdy nelíbej holku na čelo, pokud to nemyslíš vážně.
A co myslíte? Udělal to. Bylo to tak milé...

V noci se mi zdálo, že jsem těhotná a jdu na potrat. Místo gynekologa do ordinace v bílém plášti nakráčí nás spolubydlící H., nasadí ten svůj výraz a úsměv, jako když vypráví vtipy a zeptá se: "Tak s kým to máte, slečno?!" A začne se smát :D bože... Teď by mě docela zajímaly ty výzkumy o tom, jak při nevěře vlivem adrenalinu je mnohem větší možnost početí :D ne ne ne ne ne........ne :D

Poslední dobou dost trpím nespavostí. Usnu v 8, spím do půlnoci a pak už neusnu. Celou noc jsem si říkala, jak strašně bizardní to je. Vedle mě leží chlap, ke kterému nic necítím a za jednou blbou zdí spí ten, kterého bych nejradši šukala od rána do večera :D


Musím s tím něco udělat. Vážně. Jestli budu mít nějaký další vztah, tak bude na dobu určitou :D s možností prodloužení. O kterém se rozhodneme po dvou a půl letech :D Protože dva a půl roku je přesně ta zkurvená doba, kdy všechno vyprchává a odchází. A samozřejmě vždy jen na mojí straně.

Ten chlap je strašně hodný. Hodní kluci to mají v životě těžké. Potřeboval by, aby ho nějaká ženská pořádně ošukala, až by nevěděl čí je. Pak by pochopil o čem je život v tomhle věku. Nevíte někdo o také slečně??? :D

Když jde o chlapy, vždycky dostanu co chci

21. dubna 2013 v 10:11 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
No, a je to :D Je zajímavé, že energii začít vážně přemýšlet nad rozchodem ve mně vždy vyvolá jiný chlap, i když s ním nechci chodit.



A tak se to prostě nějak stalo. Připadám si trochu blbě, že jsem ho k tomu tak trochu "donutila" tím ženským "násilím" :D Jsem mrcha a když něco chci tak si o to prostě řeknu no... Páteční večer ještě zvládnul ustát s větou "stejně by to za nič nestálo, už dlho som nič nemal..." :D Ano, to bylo v tu chvíli poslední co mě zajímalo, prostě jsem ho chtěla! :D
Druhý den mě docela překvapil. Měla jsem trochu strach, že všechny ty náznaky mězi náma byly jen když měl něco v krvi. A a ono ne. A tak jsme se ve vší střízlivosti dívali na seriál. A já se celou dobu snažila. A on to vždycky zahrál do autu. A pak, zrovna když jsme si nalili víno, přišel H. z práce (a donesl další flašku :D), přitáhl si ke gauči fatboy a lehl si do něj. Měla jsem chuť ho uškrtit :D Ale jen co spořádal dvě sklenky vína a hromadu špaget, vytuhnul :D A já provokovala dál. Ale když on je tak strašně sladký když se s tím provinilým výrazem šeptem zeptá: "A čo keď sa prebudí?"
Sežrala bych ho. A myslím, že zrovna H. by to mělo být úplně u prdele, protože zatímco my sedíme v kuchyni, on většinou "brousí" naši opilou spolubydlící. Zadanou opilou spolubdlící. A přitom jejího přítele, který občas přijde na návštěvu, máme tolik rádi a to nejen proto, že pracuje v KFC a po šichtě nosí kuřata :D Ten byt je prostě zvrácený :D


K. se mě nervózně zeptal, jestli si nezahulíme. A zatímco H. pořád totálně nahlas chrápal vedle gauče, my se přesunuli k nim do pokoje ubalit špeka. A když jsem už skoro myslela, že dostanu co chci, ten kokot H. (no, to bylo docela ostré, jindy ho mám ráda, ale tohle bylo fakt kokotské :D) se vzbudil a že jde spát :D Stihli jsme se obléct a předstírat, že balíme špeka dřív, než přišel do pokoje, ale K. z něj byl tak nervózní, že špeka balil načtyřikrát, protože se mu strašně klepaly ruce. Bohužel, umím odkrvit končetiny :D ale neumím tu krev z onoho místa přivézt zpět do těch končetin :D :D
A tak dobalil, a my se brutálně zhulili. Měla jsem trochu schýzu a pocit, že okamžitě musím odejít a jít spát :D Trochu jsme to vydýchali u posledního dílu rozkoukaného seriálu, přičemž H. si kolem nás ještě třikrát prošel pro pití, vyčistit zuby a nevím co ještě, mám pocit, že nás sleduje :D
Začali jsme se líbat. Bože! Nikdy jsem nezažila nic tak dobrého, jako líbání se zhulená! Totálně se v tom zaseknete, pohltí vás to a... prostě ach!. Sex už pak byl víceméně rychlovka mezi tím, než si H. zase pro něco půjde do kuchyně :D Jediné na co jsem se pak zmohla bylo zeptat se, kdy si to zopakujem. Dal mi další zhulenecky dlouhou pusu, usmál se a řekl, že až bude zase trochu větší klid.
Bože, celou noc jsem myslela na to že chci ještě ještě ještě :D

PS: příště H. dostane koňskou dávku prášků na spaní!!!

Dejavu

20. dubna 2013 v 17:16 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Bylo to více než dva roky zpátky, ale čas běží tak rychle, že je to fakt jako včera. Napsala jsem článek na blog o tom, jak je mi sympatický jeden kamarád a jak to začíná jít divnými směry, přestože jsem byla zadaná. Jenny mi to komentovala slovy - cituji: "Do psí prdele! Dyť ty chodíš s oběma naráz! Ty jedna zlobivá holko!" :D A víte co je nejhorší? Dělám to zase! Dělám to kurva zase a bojím se, že to kurva zase nedopadne dobře! Dělám to tomuhle hodnýmu klukovi, který ale bohužel není to pravé kafe pro mě (ano, zjistit to po dvou letech není uplně košér).
Ne, že bych teď s někým chodila, to nehrozí. Mám neskonalou touhu být nějaký čas sama, mít nezávazné vztahy, hrát sama za sebe a nikoho se nemuset ohlížet. Jediné, co mě v tom vztahu drží, je parta na bytě. Kdybychom spolu nebydleli, asi bych to neřešila. Nějak by se to vstřebalo. Ale nechci se stěhovat, a nechci ani aby se musel stěhovat on. Máme dokonalý byt, na dokonalém místě v Brně s těma nejdokonalejšíma spolubydlícíma ze kterých se stali naši nejlepší brněnští přátelé. Nechci, aby se tahle parta rozpadla kvůli mě. A taky jsem říkala, že už se nikdy s žádným chlapem nechci rozcházet, protože oni to nezvládají. Ale je mi blbé obírat ho o čas ve vztahu bez budoucnosti. Ale stejně si to neumím představit, že za ním nakráčím a vybalím to na něj, a zase jako před dvěma lety tomu předchozímu sfouknu jeho domeček z karet, nalajnovanej vysněnej svět.
A tak když odjel domů, odjely i holky a H. byl celý víkend v práci a my s K. jsme celý víkend prováleli na gauči u filmů a seriálů a přítom sěděli pod dekou, chvíli nazí, chvíli oblečení, chvíli se líbali, chvíli dělali další věci a chvíli moralisticky slušně seděli vedle sebe. Opět se ocitám vedle chlapa, který je na tom morálně lépe než já a já jsem ta špatná, která tyhle situace vyvolává a on je ten nezkažený, který všechno to co ještě není sex nedotáhne k tomu, co už je sex, protože není taková strašná svině jako já.

Teď máme opět tu část dne morálně na úrovni, kdy jsme přerušili tok seriálů a on odešel s tím, že potřebuje něco dodělat na počítači a poslat to šéfovi a prý za půl hodiny půjdem pro víno a pustíme si další díl. Mám spíš tušení, že v tom pokoji s počítačem dělá něco jiného, aby se "uvolnil" a byl schopný morálně zvládnout moje nemorální chování... Ach jo :D

Zasněžené svátky slivovice :)

1. dubna 2013 v 17:33 | The eternal sattva |  Everyday life an ordinary Sattva
Dospívám, vracím se ke slivovici a zjišťuju, že noví lidé jsou i tam, kde máte pocit, že už všechny znáte. Světlé chvíle mezi temnými dny vztahu. Až na tu kalamitu super víkend :) Není nad to, když vypijete 12 panáků slivovice, na to dvě griotky a ráno vám je výborně jako nikdy :) na kocovinu už jsme staří :D


Pak následuje pokračování po příjezdu domů :D taková ta klasická rodinná velikonoční panáková tradice :D a pak nasednete se svým opileckým úsměvem do vlaku a máte potřebu se na všechny usmívat celou cestu do Brna :D

A kousek zpět - čtvrteční koncert Mňága + Fixa byl výborný. Naše "dvojité rande" :D a chudák přítel naší spolubydlící, který se na ni dozvídal samé nepěkné věci :D Ale koncert byl super, vyprodáno, šílený kotel, Mňága bez Zuzany :D svobodného Filiho to očividně "hrozně trápilo" :D Po výborně odehraném Odvážném malém muži od Fixy, na motivy Saroyanovy knížky, bylo ještě pár kusů a pak už byl kotel k nesnesení. My v druhé řadě, rána do žeber, vyražený dech, svět se na chvíli zastavil :D Další nával davu mi dech nahodil zpátky a to už mě můj drahý táhl pryč :D
O pár ran do zad a jeden drink později jsme už zase stáli v davu. Tentokrát vzadu. "Heeej, tady to vůbec není slyšet, mají to potichu....jak když si pustíš rádio!!!" A tak jsme se zase nasáčkovali do předních řad :D Tam jsem schytala dvě pivka za krk a jedno na prdel :D Prokoumali jsme se spolubydlící, že koncerty jsou nejlepší a jedinou možností jak se nenápadně namáčknot na zadaného chlapa aniž by měla jeho slečna právo vás zmlátit :D
A tak hrála Fixa, a pak společně, což bylo fakt vyjímečné :) šlo jim to skvěle :) opravdu dobrá kombinace a nápad na projekt vůbec :) A tak jsme si tam 3 hodky zaskákali, lepší než nejbrutálnější posilovna :)

A tak vůbec je všechno tak nějak oukej.....včetně půl metru sněhu na cestách :D